Vnitřní oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti

Tento oznamovací systém je určen zaměstnancům Ministerstva spravedlnosti a osobám, které se o protiprávním jednání v rozsahu působnosti Ministerstva spravedlnosti dozvěděli v souvislosti s výkonem své pracovní činnosti.

Oznámení lze podat zde:

e-mail: jkapras@msp.justice.cz  telefon:  221 997 135

Osobám, které oznamují protiprávní jednání nesouvisející s agendou spadající do působnosti Ministerstva spravedlnosti, je určen externí oznamovací systém zde.

Informace před podáním oznámení

Jaké povinnosti má oznamovatel? 

Oznamující osoba by vzhledem k okolnostem a informacím, které má k dispozici v době oznámení měla mít pádný důvod se domnívat, že jí oznamované či zveřejňované skutečnosti jsou autentické a pravdivé. Nelze tedy oznamovat skutečnosti vědomě nepravdivé. Takovéto jednání může být sankcionováno.

Při získávání dokladů dokládajících oznamované skutečnosti by se oznamovatel neměl dopustit jednání, které by mohlo mít charakter trestného činu.

Oznamovatel by měl jednat  v dobré víře, že jím podávané oznámení se opírá o věrohodná fakta a skutečnosti.

Oznamovatel by měl být schopen identifikovat, jaké oblasti se protiprávní jednání týká (odkaz oblasti protiprávních jednání a výjimky) a promyslet jaké ověřitelné informace o ohlašovaném protiprávním jednání může poskytnout. Rozsah a kvalita předkládaných informací mohou pozitivně ovlivnit způsob prošetření oznámení.

Komplexní informace pro oznamovatele lze nalézt zde .

Jaké protiprávní jednání lze ohlásit?

Oznámení musí obsahovat informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti a které:

má znaky trestného činu; má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč; porušuje zákon o ochraně oznamovatelů nebo porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:

 

  1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
  2. daně z příjmů právnických osob,
  3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
  4. ochrany spotřebitele,
  5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
  6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
  7. ochrany životního prostředí,
  8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
  9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
  10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
  11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
  12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
  13. ochrany finančních zájmů Evropské unie[1]), nebo
  14. fungování vnitřního trhu[2]) včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

 

U oznamovatele se nepředpokládá, že by disponoval expertní znalostí, která by mu umožnila bezchybné či detailní právní posouzení oznamovaného protiprávního jednání. Ani příslušná osoba nemusí zkoumat všechny pojmové znaky oznamovaného provinění. Oznamovatel i příslušná osoba pouze předběžně posoudí naplnění znaků skutkové podstaty.

[1])            Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie.

[2])                Článek 26 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Ochrana oznamovatele

Zákon zakazuje uplatnit vůči oznamovateli či jiné chráněné osobě jakékoliv odvetné opatření. Tedy takové jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo jiné chráněné osobě může způsobit újmu (§ 4 zákona o ochraně oznamovatelů). Zaměstnavatel, pro kterého oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nesmí umožnit, aby oznamovatel nebo jiná chráněná osoba byli vystaveni odvetnému opatření.

Jak a kde lze protiprávní jednání ohlásit

Komu podezření na korupci oznámit? 

S účinností od 17.12. mají veřejnoprávní subjekty povinnost zavést vnitřní oznamovací systém, který musí zajistit bezpečné podání oznámení a chránit identitu oznamovatelů korupce.

Oznamovatel korupce by měl v ideálním případě postupovat tak, že své oznámení podá nejprve interně  u instituce (nejčastěji svého zaměstnavatele) v jejíž působnosti či proti jejímž zájmům jednání směřuje. Takovýto postup je oboustranně výhodný. Daná instituce má možnost na zjištěná podezření bezprostředně reagovat mnohem efektivněji nežli veřejné orgány a zabránit tak hmotným škodám či poškození své pověsti. Tento postup je výhodný i pro oznamovatele, který dosáhne vyřešení problému s minimálním právním rizikem vyplývajícím např. z neoprávněného uveřejnění oznámení.

V případě, že takovýto interní oznamovací kanál není funkční nebo se oznamovatel domnívá, že jeho oznámení nebude prošetřeno, nebude ochráněna jeho identita a hrozila by mu odvetná opatření ze strany zaměstnavatele, má možnost své oznámení také podat přímo prostřednictvím externího oznamovacího systému, který zřizuje Ministerstvo spravedlnosti.  Podání oznámení tímto způsobem není podmíněno podáním oznámení prostřednictvím interního oznamovacího systému.  V rámci Ministerstva spravedlnosti jsou oba tyto oznamovací systémy odděleny.

Jakým způsobem lze protiprávní jednání ohlásit?

Oznamovatel může oznámení podat v zásadě libovolným způsobem osobně, telefonicky anebo emailem či prostřednictvím webového formuláře ( v případě externího oznamovacího systému).

Není vyloučena možnost podat oznámení zcela anonymně, takováto forma podání má ovšem i své nevýhody v podobě omezené ochrany oznamovatele před odvetnými opatřeními. V mimořádných případech a při splnění určitých podmínek může oznamovatel svá podezření zveřejnit přímo prostřednictvím medií či jiným způsobem, aniž by tak ztratil právo na ochranu vyplývající ze směrnice.

Prošetření korupce

Jak rychle bude oznámení vyřízeno?

Do 7 kalendářních dnů oznamovatel obdrží potvrzení, že oznámení bylo přijato. Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích  posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před jejím uplynutím

Jak bude oznámení prošetřováno? 

Po přijetí oznámení bude vždy posuzována důvodnost podaného oznámení a v případě, že je oznámení vyhodnoceno jako odůvodněné, budou organizaci či právnické osobě, které se oznámení týká, doporučena opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu. V odůvodněných případech mohou být závěry prošetření postoupeny také jako podnět orgánům činným v trestním řízené nebo inspektorátům práce.

Oznámení bude v rámci každého oznamovacího systému přiděleno tzv. příslušné osobě, která bude mít povinnost oznámení v stanovené lhůtě zpracovat a o výsledku prošetření vždy vyrozumět oznamovatele.

Výjimkou z uvedeného pravidla je pouze situace, kdy by totožnost oznamovatele bylo nutné sdělit orgánům vyšetřujícím trestnou činnost, ovšem i o této skutečnosti musí být oznamovatel vyrozuměn.