OZNAMOVATEL

V ČR stále přetrvává spíše negativní postoj k osobám, které ve veřejném zájmu učiní oznámení o podezření ze spáchání protiprávního jednání (nemusí jít nutně o jednání trestně postižitelné), o němž se dozví zejména v rámci výkonu svého zaměstnání či služby. Tyto osoby čelí rozporuplným reakcím svého okolí, ale často i negativním reakcím a postihům ze strany zaměstnavatelů a kolegů. Taková praxe však udržuje ve společnosti obavy před negativními následky oznámení protiprávního jednání a vede k neochotě na taková jednání upozornit, což je z hlediska ochrany veřejného zájmu zcela nežádoucí. Společnost se neobejde bez poctivých a zodpovědných jedinců, kteří se odhodlají upozornit na protiprávní jednání v zájmu kultivace veřejného prostoru. Včasné odhalení trestné či jiné protiprávní činnosti na základě podaného oznámení je jedním z nezbytných prvků, který sebou může přinášet ochranu životů či zdraví, významné úspory veřejných prostředků či odvrácení obecného ohrožení a posilovat důvěru společnosti ve vymahatelnost a platnost právních norem a etických hodnot.

Osoby, které učiní oznámení o podezření ze spáchání protiprávního jednání (nemusí jít nutně o jednání trestně postižitelné), o němž se dozví v rámci výkonu své práce, čelí často negativním reakcím okolí a také postihům ze strany zaměstnavatelů a kolegů. Z hlediska ochrany veřejného zájmu a fungování moderní demokratické společnosti je taková praxe nežádoucí. Včasné odhalení trestné či jiné protiprávní činnosti na základě podaného oznámení je jedním ze způsobů, jak efektivně předcházet škodám na životním prostředí či majetku nebo dokonce ztrátám na lidských životech. Ochrana oznamovatelů v neposlední řadě posiluje důvěru společnosti ve vymahatelnost a platnost práva.

Veřejný sektor

Ve studii pro Evropskou komisi z roku 2017 byl odhad ztráty způsobené v důsledku chybějící ochrany oznamovatelů vyčíslen na 5,8 až 9,6 miliardy eur ročně v celé EU, a to jen v rámci veřejných zakázek.

Soukromý sektor

Přestože protiprávní jednání v souvislosti s veřejnými zakázkami představuje významnou oblast, ve které může efektivní ochrana oznamovatelů přinést vyšší míru odhalení těchto porušení, rozhodně se nejedná o oblast jedinou. Ze studie společnosti PricewaterhouseCoopers z roku 2016 vyplynulo, že 36 % respondentů se setkalo s více než jedním případem hospodářské kriminality v období posledních dvou let; 21 % respondentů pak uvedlo, že se setkalo s korupcí a 12 % respondentů uvedlo ztrátu příležitosti v důsledku zaplacení úplatku ze strany konkurence. Průzkum dále ukázal, že 40 % českých firem, které se setkaly s hospodářskou kriminalitou, přišlo v průměru nejméně o 1 200 000 Kč. Zajímavé je, že necelá polovina případů byla spáchána interním pachatelem, a tedy jeho odhalení ze strany ostatních zaměstnanců se jeví jako možný velmi účinný nástroj potírání tohoto typu kriminality. U téměř každého pátého případu došlo k jeho odhalení způsobem, na který neměl management společnosti vůbec žádný vliv, nejčastěji úplnou náhodou (14 %). K tomu je potřeba přičíst případy hospodářské kriminality, které vůbec odhaleny nejsou, a je zřejmé, že management společností si v nezanedbatelném množství případu vůbec není vědom toho, že se jeho zaměstnanci dopouští protiprávního jednání. Klíčovým zdrojem odhalení zůstávají proto oznamovatelé (tzv. whistleblowing), kteří stojí za 42 % případů odhalení hospodářské kriminality. V rámci EU bylo v roce 2024 podáno průměrně 7 oznámení na 1000 zaměstnanců. Výrazná většina podnětů (77 %) pochází z velkých firem nad 250 zaměstnanců, přičemž 59 % všech oznamovatelů volí anonymní režim. Zaměstnanci se při podezření na protiprávní jednání nejčastěji obracejí na přímé nadřízené (29 %), méně pak na kolegy (8 %) či personální oddělení (7 %). Přestože zákon o ochraně oznamovatelů ukládá firmám nad 50 zaměstnanců povinnost zavést interní oznamovací systém, 33 % nemá implementovaný žádný systém pro oznamování protiprávního jednání. Zajímavou informací ilustrující stav whistleblowingu v ČR je skutečnost, že žádný z respondentů tohoto průzkumu neuvedl odhalení podvodného jednání tímto způsobem. Pro srovnání lze uvést, že v rámci EU z celkového počtu zjištěných protiprávních jednání 7 % připadá na odhalení whistleblowery.

Kultivace trhu

Co se týče samotného protiprávního jednání, k jehož odhalování má zákon a směrnice ambici přispět, takové jednání způsobuje nejen finanční ztráty soukromého a veřejného sektoru, ale také snižuje motivaci poctivých podnikatelů postupovat podle pravidel. Protiprávní jednání jednotlivců vede k významnému pokřivení trhu v důsledku např. zadání veřejné zakázky uchazeči, který nepředloží nejlepší nabídku, ale poskytl úplatek. Rovněž vyhýbání se řádnému placení daní snižuje u ostatních osob na trhu ochotu postupovat v této věci poctivě. Zpronevěra nebo jiné zneužití veřejných prostředků významně snižuje ochotu obyvatel podílet se na věcech veřejných, snižuje jejich přesvědčení, že prostředky, které plynou do státního rozpočtu z jejich daní, jsou účelně vynakládány a oslabuje důvěru v transparentní a spravedlivý způsob fungování státu.

V průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers (2016) uvedlo 30 % respondentů, že případy hospodářské kriminality měly negativní dopad na morálku zaměstnanců. 25 % respondentů zaznamenalo jako podstatný nepřímý dopad hospodářské kriminality poškození své pověsti a síly značky.

V neposlední řadě může ochrana oznamovatelů pozitivně přispět také k odhalování protiprávního jednání z oblasti finančních trhů, institucí a produktů. Problematika exekucí a insolvencí je v České republice úzce spjata s poskytováním nebankovních úvěrů osobám zjevně neschopným splácet, jedná se přitom o protiprávní praktiku nebankovních poskytovatelů úvěrů, kterou právě jejich zaměstnanci mohou pomoci účinně odhalit. Je v nesporném veřejném zájmu, aby docházelo k co nejčasnější nápravě takovýchto stavů, přičemž zaměstnanci jsou často jedinými osobami, které mají o daném porušení povědomí. Stanovení mechanismů pro oznamování protiprávního jednání a zavedení účinné ochrany oznamovatelů je proto pro odhalování protiprávního jednání s dalekosáhlými důsledky klíčové.