OZNAMOVATEL

Ministerstvo spravedlnosti konferenci konanou dne 20. 11. uspořádalo ve spolupráci s Českou compliance asociací. Cílem konference bylo po více jak roce od účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů vyhodnotit jeho dosavadní aplikační praxi a sdílet relevantní zkušenosti mezi zástupci soukromého a veřejného sektoru.

Program konference byl zaměřen zejména na diskusi o způsobech zajištění povinností subjektů, které mají mít podle zákona o ochraně oznamovatelů zřízen vnitřní oznamovací systém (povinné subjekty). Dále účastníci konference detailně diskutovali možnosti interní investigace příslušných osob, tj. osob, které jsou v rámci svých zaměstnavatelů určeny k posuzování důvodnosti přijatých oznámení. V neposlední řadě byla ze strany expertů věnována pozornost specifickým situacím, kdy při aplikace zákona o ochraně oznamovatelů dochází ke střetu mezi zájmy oznamovatelů, příslušných osob a povinných subjektů nebo ke kolizi zákona o ochraně oznamovatelů s GDPR a zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob. Za Ministerstvo spravedlnosti coby gestora zákona na konferenci vystoupili náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák, vrchní ředitel sekce koordinace tvorby právních předpisů a prevence korupce Michal Franěk a ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Jiří Kapras.

Ministerstvo spravedlnosti v rámci své role vymezené zákonem o ochraně oznamovatelů plní primárně následující povinnosti:

1. Přijímá a posuzuje oznámení podaná prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému – filtruje oznámení zcela zjevně nedůvodná a nespadající do působnosti zákona o ochraně oznamovatelů, činí předběžnou právní kvalifikaci oznamovaného protiprávního jednání a následně je postupuje příslušnému orgánu veřejné moci.
2. Kontrolní a přestupkový orgán – dohlíží na plnění některých zákonných povinností s tím, že rovněž provádí kontrolu jejich plnění povinnými subjekty. O projednávání přestupků se dělí s inspektoráty práce, přičemž ministerstvo projednává např. vystavení oznamovatele odvetnému opatření, bránění v podání oznámení nebo nezajištění přijetí vhodných nápravných opatření v návaznosti na podané oznámení.
3. Metodická činnost – poskytuje veřejnosti a zejména pak povinným subjektům, příslušným osobám a rovněž případným oznamovatelům metodickou a poradenskou pomoc.

Co se týče množství oznámení, která jsou ministerstvu podávána prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému, tak zatímco v období od 18. 12. 2021 do účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů (1. 8. 2023) přijalo Ministerstvo spravedlnosti 54 oznámení, z nichž zhruba jen desetina byla relevantních a byla postoupena dále, po nabytí účinnosti zákona zaznamenalo ministerstvo poměrně výrazný nárůst. V období od 1. 8. 2023 do 1. 11. letošního roku jsme přijali již 201 oznámení, konkrétně za zhruba polovinu roku 2023 se jednalo o 55 oznámení a za rok 2024 doposud o 146 oznámení.   Z oznámení přijatých za dobu účinnosti zákona byla více než třetina posouzena jako spadající do působnosti zákona o ochraně oznamovatelů a jako relevantní. V tomto ohledu se tedy s příchodem zákona jedná i o posun kvalitativní.

Nejčastěji jsou oznamována podezření na porušení pracovněprávních předpisů, specificky na úseku bezpečnosti práce či rovného zacházení. Nicméně v jednotkách případů se jedná i o podezření ze spáchání závažných trestných činů např. hospodářské nebo majetkové povahy, ale v některých případech se oznámení týkají i ochrany života a zdraví. Velká část oznámení se pak týká porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů, konkrétně uplatnění odvetných opatření.

Podrobnější informace o činnosti Ministerstva spravedlnosti v oblasti ochrany oznamovatelů veřejnost nalezne ve Výroční zprávě o činnosti  Ministerstva spravedlnosti na úseku ochrany oznamovatelů v roce 2023 (https://oznamovatel.justice.cz/wp-content/uploads/2024/03/Vyrocni-zprava-o-cinnosti-Ministerstva-spravedlnosti-na-useku-ochrany-oznamovatelu-v-roce-2023.pdf) a dále na webové stránce https://oznamovatel.justice.cz/. 

Odbor střetu zájmů a boje proti korupci
20. listopadu 2024